Už jste někdy jedli v restauraci, postavené jako skanzen? Je to zajímavý zážitek a docela dobrý nápad.
Nejdřív ale ještě návrat ke včerejší cestě zpět do Biškeku. Jak jsem psal, probíhala celkem klidně, ovšem malé peklo nastalo po příjezdu do Biškeku. Většina účastníků akce spala v jednom hotelu, kde jsme zastavili nejdřív. Pár z nás ale spalo jinde, a tak nás posadili do taxíku – jenže mu řekli špatnou adresu, takže jsme ve dvě ráno jezdili půl hodiny po okolí, než jsme hotýlek (v podstatě jen větší vilu, která neměla žádné viditelné označení a ztrácela se mezi ostatními domy) našli…
Dopoledne nás čekala procházka po Biškeku – obešli jsme náměstí a polská většina naší skupiny neomylně zamířila k obchodům zlatníků. Měli totiž velmi podrobně zjištěno, že zlato je v Kyrgyzstánu výrazně levnější než v Polsku…
Když naplnili svou investiční strategii, mohli jsme vyrazit na kraj Biškeku na slavnostní oběd. Jeli jsme do něčeho, co vypadalo jako skanzen – staré domy a jurty. Ale byla to speciální restaurace, kde se servíruje především tradiční jídlo a člověk si může rezervovat vlastní „domeček“ od dvou do zhruba padesáti míst. Každá společnost tak má naprosté soukromí.
 |
| Takhle vypadá pohled na jurty restaurace z druhého břehu řeky. |
 |
| Některé domky jsou na břehu potoka a mají dveře otevřené hezky |
 |
| Některé restaurační domy mají i dvě patra s hezkou terasou. |
 |
| A takhle vypadá interiér restaurace. Mimochodem, vařili velmi dobře… |
